Vracíme pratury na Šumavu
Pratur Bos primigenius obýval ještě na počátku 11. století západní a střední Evropu nevyjímaje šumavské hvozdy. S rozvojem civilizace divoká forma pratura v celé Evropě mizí, jeho posledním útočištěm je polské Mazovsko, kde pratuři vyhynuli v 16. století.
Lidé v průběhu posledních několika tisíciletí pratury domestikovali a pratur se stal praotcem všech současných plemen skotu.
V 1. polovině 20. století přistoupily některé zoologické zahrady ke zpětnému vyšlechtění pratura z plemen domácího skotu. Pozoruhodných výsledků dosáhly zejména zoologické zahrady v Berlíně a Mnichově. Díky tomuto úsilí můžeme i dnes, ve 21. století, mít představu, jak vypadal předchůdce všech plemen skotu vyhynulý pratur.
Uskupení společností Agrokomplex Šumava zahájilo chov zpětně vyšlechtěného pratura /tzv.“náhradního pratura“/ v roce 2008 na provoze chovu skotu Křišťanov. Cílem chovu je přispět k dalšímu prošlechtění a stabilizaci tohoto jedinečného plemene skotu. Náhradní pratur je využíván k přirozenému ošetřování lučních porostů v lokalitách zvláště významných z hlediska ochrany přírody.
Dvacetihektarový výběh tvořený z poloviny pastvinami a ostatní plochou porostlou sukcesivními dřevinami se nachází poblíž obce Křišťanov na hranici vojenského prostoru Boletice. Kromě informačního panelu je na okraji vybaven vyhlídkovou věží pro pozorování těchto impozantních zvířat.
